English page

Detail dokumentu nebo formuláře

Překlady tematických studií Eurydice

12. 02. 2013 (aktualizováno)

České překlady tematických studií Eurydice a hlavních poznatků (Highlights) z posledních let:

Studie: Přírodovědné vzdělávání v Evropě: politiky jednotlivých zemí, praxe a výzkum

Stručné shrnutí (Highlights)

Tato studie se zabývá organizací výuky přírodních věd v dnešní Evropě a poskytuje přehled existujících politik a strategií, jejichž cílem je zlepšovat a podporovat výuku a studium přírodních věd. Soustřeďuje se na podpůrná opatření, jež jsou k dispozici učitelům a školám pro posílení motivace a zájmu žáků o přírodní vědy. Studie rovněž obsahuje přehled literatury o přírodovědném vzdělávání, hlavní zjištění z mezinárodních výzkumů PISA a TIMSS a také výsledky pilotního šetření zaměřeného na obsah programů přípravného vzdělávání učitelů. Studie zahrnuje 31 zemí (všechny členské země EU a Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko) a pracuje s referenčním rokem 2010/11.

Studie: Matematické vzdělávání v Evropě: společná úskalí a politiky jednotlivých zemí

Stručné shrnutí (Highlights)

Na webových stránkách Eurydice byl umístěn český překlad publikace Mathematical Education in Europe: Common Challenges and National Policies.

Kompetence v matematice jsou nedílnou součástí mnoha oborů, profesí i oblastí života. Studie Eurydice ukazuje zásadní prvky politik a postupů, které formují výuku matematiky v evropských vzdělávacích systémech. Zaměřuje se přitom na kurikulární reformy v oblasti matematiky, metody učení a hodnocení, ale i vzdělávání učitelů. Zpráva se zabývá také tím, jak se jednotlivé země vypořádávají s nedostatečným prospěchem žáků v matematice a jak zvyšují jejich motivaci k učení se tohoto předmětu. Informace jsou založeny na rozsáhlém přehledu literatury o výuce matematiky, hlavních závěrech z mezinárodních výzkumů PISA a TIMSS a zahrnuty jsou i výsledky pilotního šetření Eurydice (SITEP) o obsahu programů pro počáteční vzdělávání učitelů. Studie zahrnuje 31 zemí (všechny členské země EU a dále Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko), referenčním rokem je školní rok 2010/11.

Studie: Klíčové údaje o učení a inovacích prostřednictvím IKT ve školách v Evropě 2011

Stručné shrnutí (Highlights)

Studie Key Data on Learning and Innovation through ICT at School in Europe 2011, která navazuje na předchozí publikaci Eurydice o informačních a komunikačních technologiích ve školách v Evropě, je zaměřena na další vývoj v používání IKT ve vzdělávání a na změny, jež se projevily v národních politikách i v praktickém použití IKT ve výukových metodách, v obsahu vzdělávání a při evaluaci. Byly sledovány klíčové kompetence stanovené EU i prosazování kompetencí průřezových a role IKT v tomto procesu. Studie představuje i metody, jež zkoumané země používají ke školení a podpoře učitelů při využívání IKT.
Publikace nabízí řadu ukazatelů a užitečných poznatků, které mohou posloužit k posílení významu IKT při prosazování změn v procesu vzdělávání a k podpoře rozvoje kreativity studentů a jejich kompetencí při používání výpočetní techniky. Poslední bod patří mezi priority Politiky EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 2020 („Education and Training 2020“ strategy).

Studie: Opakování ročníků v povinném vzdělávání v Evropě: předpisy a statistické údaje

Stručné shrnutí (Highlights)

Publikace Grade Retention during Compulsory Education in Europe: Regulations and Statistics je součástí déletrvajícího boje proti školní neúspěšnosti a snahy zabránit předčasným odchodům ze škol. Tato dlouhodobá priorita národních vzdělávacích politik se nyní stává prioritou i politiky evropské. Publikace zahrnuje 31 zemí (všechny členské země EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko). Studie porovnává způsoby, jimiž se ve školách v Evropě reguluje opakování školního ročníku. Poukazuje na to, že praxe je v jednotlivých zemích značně odlišná a závisí spíše na kultuře vzdělávání a na posouzení učitele než na výsledcích žáka.

Stručné shrnutí: Modernizace vysokého školství v Evropě 2011: financování a sociální dimenze (2011)

Studie se snaží zmapovat, jakým způsobem jednotlivé země přizpůsobují systém vysokoškolského vzdělávání novým skutečnostem, které jsou výsledkem rychlých společensko-ekonomických změn posledních let. Zaměřuje se na přístup vzdělávacích politik jednotlivých zemí k rozšiřování účasti ve vysokoškolském vzdělávání, a to z pohledu skupin nedostatečně zastoupených v tomto vzdělávání a v souvislosti s alternativními cestami, které k němu vedou.  Popisuje, jaké jsou trendy ve financování vysokých škol a do jaké míry systém financování podporuje sociální dimenzi. Studie se také zabývá systémy poplatků za studium a podporou studentů prostřednictvím stipendií či půjček. Součástí studie jsou i diagramy, které obsahují srovnání výše poplatků a podpor v jednotlivých evropských zemích. Studie se vztahuje k referenčnímu roku 2009/10 a zahrnuje 31 zemí (všechny členské státy EU, dále Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko).

Stručné shrnutí: Klíčové údaje o učení a inovacích s použitím IKT na školách v Evropě (2011)

Tato studie, která navazuje na předchozí publikaci Eurydice o informačních a komunikačních technologiích ve školách v Evropě, je zaměřena na další vývoj v používání IKT ve vzdělávání a na změny, jež se projevily v národních politikách i v praktickém použití IKT ve výukových metodách, v obsahu vzdělávání a při evaluaci. Byly sledovány klíčové kompetence stanovené EU i prosazování průřezových dovedností a role IKT v tomto procesu. Studie představuje i metody, jež zkoumané země používají ke školení a podpoře učitelů při využívání IKT. Publikace nabízí řadu ukazatelů a užitečných poznatků, které mohou posloužit k posílení významu IKT při prosazování změn v procesu vzdělávání a k podpoře rozvoje kreativity studentů a jejich kompetencí při používání výpočetní techniky. Poslední bod patří mezi priority Politiky EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 2020 (Education and Training 2020 strategy).

Studie: Výuka čtení v Evropě: souvislosti, politiky a praxe (2011)

Stručné shrnutí (Highlights)

Studie předkládá komplexní pohled na oblast čtenářské gramotnosti a zaměřuje se na některé klíčové faktory při získávání čtenářských dovedností u dětí ve věku 3-15 let. Publikace se zabývá čtyřmi základními tématy: pedagogické přístupy, řešení poruch čtení, vzdělávání učitelů a podpora čtení mimo školu. V souvislosti s každým z těchto aspektů se ve studii zkoumají poslední vědecké výsledky mezinárodních průzkumů a důkladně analyzují vnitrostátní politiky, programy a osvědčené postupy.

Studie: Formální vzdělávání dospělých: Koncepce a praxe v Evropě (2011)

Stručné shrnutí (Highlights)

Publikace popisuje situaci po zveřejnění Akčního plánu vzdělávání dospělých "K učení je vždy vhodná doba" (Evropská komise, 2007). Studie se zaměřuje zvláště na jeden z cílů Akčního plánu, a to poskytovat dospělým příležitosti „postoupit o stupeň výše“ a zlepšit si tak již dosažené vzdělání. Tato publikace se zaměřuje na příležitosti dospělých s nízkou, resp. nedostatečnou kvalifikací k získání nějaké formální kvalifikace a zabývá se též politikami a opatřeními pro zvýšení účasti dospělých v terciárním vzdělávání.

Stručné shrnutí: Opakování ročníků ve školách v Evropě: Předpisy a statistické údaje (2011)

Studie porovnává způsoby, jimiž se v evropských školách řídí opakování školního ročníku. Z výsledků vyplývá, že se praxe v jednotlivých zemích značně liší a závisí spíše na kultuře vzdělávání a na posouzení učitele než na výsledcích žáka. Tuto zprávu zpracovala Evropská síť Eurydice pro Evropskou komisi. Zahrnuto je 31 zemí (všechny členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Turecko).

Studie: Genderové rozdíly ve výsledcích vzdělávání: Opatření a současná situace v Evropě (2011)

Stručné shrnutí (Highlights)

Studie zkoumá, do jaké míry a jakým způsobem se evropské země zabývají otázkou nerovnosti dívek a chlapců ve vzdělávání. Genderové rozdíly přetrvávají jak ve výsledcích vzdělávání, tak i ve výběru studijních oborů. Studie se proto snaží zmapovat postupy a strategie, které mají v evropských zemích vést k řešení genderové nerovnosti ve vzdělávacích systémech. Studie Genderové rozdíly ve výsledcích vzdělávání je příspěvkem sítě Eurydice k diskusi o rovnosti pohlaví ve vzdělávání, která proběhla v rámci švédského předsednictví Radě Evropské unie v druhé polovině roku 2009. Referenčním rokem je školní rok 2008/09, studie zahrnuje 29 zemí (všechny členské státy EU kromě Bulharska a dále Island, Lichtenštejnsko a Norsko). Zahrnuty byly všechny úrovně vzdělávání, ale hlavní část studie je spíše než vysokým školám věnována primárnímu a sekundárnímu vzdělávání.

Stručné shrnutí: Zaostřeno na vysoké školství v Evropě v roce 2010 (2011)

Nová zpráva Evropské komise připravená sítí Eurydice předkládá přehled o vývoji reformy vysokého školství v rámci Boloňského procesu ve 46 zemích. Je založena na oficiálních výsledcích jednotlivých zemí a přináší přehledné srovnání přístupů k této problematice na národní úrovni.Při oficiálním zavedení Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA) v roce 2010 se ukázalo, že Boloňský proces přinesl do struktury vysokoškolského vzdělávání v Evropě zásadní a převratné změny. Jedním z nejvýznačnějších rysů uplynulého desetiletí byl nárůst externího zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání.

Studie: Vzdělávání a péče v raném dětství v Evropě: překonávání sociálních a kulturních nerovností (2010)

Tato studie je součástí aktivit navazujících na Sdělení Evropské komise Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy z roku 2006, které výslovně označuje preprimární vzdělávání jako efektivní prostředek představující základ pro další učení, prevenci předčasného ukončování školní docházky a zvyšování celkové úrovně dovedností. Tato studie zkoumá dostupné mezinárodní údaje a informace o národních politikách v oblasti vzdělávání a péče v raném dětství ve 30 evropských zemích a sleduje, jak jsou preprimární vzdělávání a raná péče v Evropě organizovány, jaké jsou výhody jednotlivých systémů a co je potřeba k tomu, aby vzdělávání a péče o nejmenší děti byly co neúčinnější. Referenčním rokem je školní rok 2006/07, informace z databáze Eurostat se vztahují převážně ke školnímu roku 2005/06.

Studie: Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků (2010)

Cílem této studie je poskytnout komplexní přehled o vývoji, cílech a organizaci celostátních testů v evropských zemích (členské státy EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a přispět k pochopení toho, jak se výsledky testů využívají pro kariéru jednotlivých žáků, na úrovni škol i na úrovni celostátní. Referenčním rokem je školní rok 2008/09, informace se vztahují k úrovním ISCED 1 a 2. Studie obsahuje tři hlavní části (Hodnocení žáků v Evropě – kontext a zavádění celostátního testování; Cíle a organizace celostátního testování; Využití a dopad výsledků testů), dále shrnutí hlavních poznatků a přílohu s přehledem situace v jednotlivých zemích v tabulkové formě.

Studie: Integrace dětí přistěhovalců do škol v Evropě (2010)

U příležitosti přípravy Zelené knihy a pro podporu Evropského roku mezikulturního dialogu 2008 připravila síť Eurydice aktualizaci publikace z roku 2004 Integrace dětí přistěhovalců do škol v Evropě, konkrétně témata: spolupráce mezi školou a rodinou přistěhovalců, výuka mateřského jazyka přistěhovalců, národní politika vzhledem ke kulturní a jazykové diverzitě ve vzdělávacích systémech. Nový dokument obsahuje informace o situaci ve všeobecném vzdělávání na úrovni preprimárního, primárního a sekundárního vzdělávání připravené národními odděleními sítě Eurydice, které jsou doplněny o údaje z Eurostatu a mezinárodních výzkumů PISA a PIRLS 2006. Referenčním rokem je rok 2007/08.